Občanské sdružení a smlouva o sdružení dle 829 OZ
Pro účely výstavby není zákonem stanovena povinnost zakládat občanské sdružení. Pro účel výstavby můžete využít dvě možnosti dané zákonem, a to buď Vámi uvedené občanské sdružení anebo méně formální sdružení dle občanského zákoníku.
Podstatnými rozdíly je především nabývání majetku a založení. Občanské sdružení je nutné registrovat u Ministerstva vnitra. K založení sdružení dle OZ je nutná smlouva o sdružení. Zákon nepředepisuje sice písemnou formu, ale vzhledem k možnému počtu účastníků sdružení a účelu, ke kterému má sloužit, je písemná forma vhodná.
Občanské sdružení vzniká registrací u Ministerstva vnitra (náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4), návrh na registraci podávají nejméně tři občané (přípravný výbor). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, data narození a bydliště.
K návrhu se připojí stanovy ve dvojím vyhotovení (náležitosti stanov : název sdružení; sídlo; cíl jeho činnosti, orgány působ jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení; ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem; zásady hospodaření). Povinnou součástí názvu občanského sdružení není označení „občanské sdružení“ nebo zkratka „o.s.“. Tiskopis pro podání návrhu na registraci sdružení neexistuje a za podání návrhu na registraci sdružení se neplatí žádný poplatek.
Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu došel návrh. O dni zahájení ministerstvo bezodkladně vyrozumí zmocněnce přípravného výboru.Cíl činnosti může být téměř jakýkoliv, nesmí odporovat zákonu.
Registraci provede ministerstvo do 10 dnů od zahájení řízení, den registrace se vyznačí na jedno vyhotovení stanov, které se zasílá zmocněnci přípravného výboru. O registraci se nevydává rozhodnutí ve správním řízení.
Není-li zmocněnci přípravného výboru do 40 dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí o odmítnutí registrace, sdružení vzniká dnem následujícím po uplynutí uvedené lhůty a tento den je dnem registrace.
Sdružení dle OZ vzniká uzavřením smlouvy o sdružení, kdy její podstatnou náležitostí je uvedení účelu, k jehož sjednání se osoby sdružily. Smlouvu není třeba nikde registrovat, ohlašovat apod. Sdružení není právnickou osobou, z toho například vyplývá, že samo o sobě nemůže být účastníkem řízení. Nemůže nabývat majetek, být subjektem práv a závazků. Pokud v souvislosti s činností sdružení vzniknou práva nebo závazky, vznikají přímo jednotlivým osobám, které se účastní na sdružení. Subjektem právních vztahů mohou být pouze účastníci sdružení, kteří jednají sami nebo prostřednictvím zástupců. Jelikož nejsou právnickými osobami, nezapisují se tedy ani do obchodního rejstříku a nemohou získat živnostenské, ani jiné oprávnění.(Důležité: povolení k provozování kanalizace!)
Pokud je smyslem sdružení provozování podnikatelské činnosti, musí mít toto oprávnění k činnostem, které ve sdružení budou vykonávat jednotliví účastníci sdružení. Zákon upravuje podpůrným způsobem nejrůznější majetkové otázky, odpovědnost účastníků, způsob rozhodování účastníků, ukončení účasti ve sdružení a další. Rozhodování účastníků a majetkové otázky patří pro činnost sdružení a naplnění účelu k těm nejdůležitějším. Zákon umožňuje v určitých mezích upravit si je podle vlastních potřeb.
Naopak u občanského sdružení jsou pro jeho činnost důležité stanovy, které musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Registrací se stanovy sdružení stávají závaznými. Občanské sdružení je právnickou osobou a tedy má neomezenou povinnost vést účetnictví.
Kromě vzniku je u obou „sdružení“ rozdílné nabývání a dispozice s majetkem. Tyto rozdíly vyplývají ze skutečnosti, že občanské sdružení je právnickou osobou a sdružení dle OZ nikoliv. Členové občanského sdružení se nemusí majetkově účastnit na společnosti. Případný zisk, který po zdanění takovéto společnosti zůstane (disponibilní zisk), a nemusí to být jen zisk z podnikání, se nerozděluje členům, ani zakladatelům, nýbrž plně zůstává zachován v majetku společnosti ve prospěch její činnosti. Případný zisk tedy není určen k individuálnímu prospěchu členů, ani formou jeho poměrného rozdělení. Účastníci sdružení dle OZ mohou pro účely sdružení poskytnout peníze a jiné věci. Smlouva může poskytnutí těchto hodnot stanovit jako povinnost. Je vhodné si ve smlouvě upravit výši „vkladu“ , neboť jinak platí, že účastníci poskytují stejné hodnoty. Správou těchto věcí může být pověřen některý účastník. Pokud smlouva o sdružení toto neupravuje nakládá s nimi účastník, který je poskytl. Tento účastník je povinen je oddělit od ostatního svého majetku dohodnutým způsobem nebo způsobem, který sdělí ostatním účastníkům smlouvy o sdružení. Ve sdružení s větším počtem účastníků lze doporučit spíše možnost, kdy s majetkem nakládá pověřený účastník, a to z důvodu přehlednosti a transparentnosti. Peníze a věci určené podle druhu mají odlišný právní režim. Tyto věci jsou v podílovém spoluvlastnictví (§ 137) všech účastníků. Věci určené jednotlivě (např. nemovitosti, automobil) jsou v bezplatném užívání všech. Majetek, které sdružení získává v souvislosti s činností účastníků sdružení, nenabývá do vlastnictví sdružení, ale pouze účastníci smlouvy o sdružení. Přímo ze zákona tento majetek se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Podíly na takto získaném majetku jsou stejné, ale účastníci mohou tyto podíly stanovit smlouvou jinak. Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně.
Občanské sdružení se může stát účastníkem územního řízení (ust. § 85 odst. 1 písm. c) stavebního zákona), sdružení dle občanského zákoníku není právnickou osobou, a proto nemá právní subjektivitu ani způsobilost k právním úkonům, nemůže být účastníkem územního a stavebního řízení.
V tomto směru je postavení občanského sdružení silnější. Účastníkem územního řízení jsou také osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (vodní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, o posuzování vlivů na životní prostředí za předpokladu, že splňuje zákonem stanovené podmínky : např. občanské sdružení, jehož cílem je dle stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízení vedených podle vodního zákona)
Nespornou výhodou sdružení dle OZ je, že jedná o neformální uskupení, majetkové otázky podpůrně upravují příslušná ustanovení OZ. Je na účastnících, nakolik detailně upraví způsob rozhodování účastníků, vzájemné dispozice s majetkem. Pokud se mění počet účastníků nebo účel sdružení, postačí upravit smlouvu. Založení nepodléhá žádné registraci.
Rozhodná je právní povaha sdružení. Není právnickou osobou, takže přímo sdružení nemohou vznikat práva a povinnosti, nemůže nabývat majetek, odpovídat za dluhy, které v souvislosti s jeho činností vzniknou.
Občanské sdružení je právnickou osobou, základním dokumentem tohoto sdružení jsou stanovy, které se okamžikem registrace stávají závaznými. Stanovy upravují cíl sdružení, zásady hospodaření, orgány sdružení, způsob rozhodování členů, otázky členství apod. Sdružení může být účastníkem občanského soudního řízení, správního, stavebního a jiných.
Stanovy mohou upravovat také organizační jednotky sdružení, které samotné mohou mít právní subjektivitu. Tato sdružení vstupují do stavebního řízení, mohou být informována o zahájení všech správních řízení dle vodního zákona a podávat v územním řízení námitky. Práva závazky vznikají přímo občanskému sdružení.
Provozování kanalizací
Osoba, která hodlá provozovat kanalizaci, musí požádat krajský úřad o vydání povolení k provozování kanalizace. Toto povolení vydá krajský úřad té osobě, která je oprávněna provozovat specifickou živnost dle živnostenského zákona nebo je vlastníkem kanalizací pro veřejnou potřebu, případně uzavřela s vlastníkem kanalizace smlouvu, která ji opravňuje kanalizaci provozovat. Dále krajský úřad vydá povolení k provozování kanalizace té osobě, která sama nebo její odpovědný zástupce splňují příslušnou kvalifikaci.
Steep Blood Constraints and Bravery Disorder
(ATacyillerie, 8. 10. 2018 6:04)